Proces izolace či extrakce DNA je získávání DNA z daného vzorku za použití kombinace chemického a fyzikálního přístupu.

Při izolaci genomové DNA postupujeme v těchto krocích:

1Rozrušení tkáně za použití tloučků, homogenizátorů či sonikátoru
2. Rozrušení celistvosti buněk buněčnou lyzí pomocí lyzačních roztoků a natrávení proteinů pomocí přidané proteázy

   Komponenty lyzačního roztoku:

 U baktérií a rostlinných buněk je důležité nejprve rozrušit buněčnou stěnu. Toho docílíme tím, že do lyzačního roztoku přidáme lysozym nebo CTAB nebo celulázu. U živočišných buněk stačí destabilizovat buněčnou membránu slabými neiontovými detergenty (např. 0,5% SDS), které způsobí snížení osmolarity a popraskání buněk.

 V lyzačním roztoku je rovněž přítomná proteáza (nejčastěji Proteináza K), která natráví přítomné proteiny, a RNáza pro odstranění RNA.

Přítomná je EDTA, tzv. chelatační činidlo, která vyvazuje dvojmocné kationty, ty jsou důležité pro aktivitu enzymů deoxyribonukleáz (DNáz). Pokud by nedošlo v roztoku k vyvázání dvojmocných iontů, došlo by vlivem působení DNáz k degradaci DNA.

 

3. Separace DNA od proteinů a dalších příměsí
4. Získání roztoku DNA
5. Kontrola celistvosti DNA elektroforetickou separací
6. Stanovení koncentrace DNA v roztoku

 

ZPŮSOBY JAK IZOLOVAT GENOMOVOU DNA

pomocí fenol-chloroformu

pomocí gravitačních kolonek 

pomocí chelexu (v případě DNA)

 pomocí komerčních produktů založených na bezkolonkovém přístupu