Sekvenování DNA

Sekvenováním DNA se rozumí určení sekvence nukleotidů dané molekuly DNA. V zásadě lze rozdělit metody sekvenování DNA na metody klasické a metody sekvenování nové generace (next generation sequencing). Klasické metody, kterými jsou Sangerova metoda a Maxam-Gilbertova metoda, byly vyvinuty kolem roku 1975. A je to především Sangerova metoda, která se v mírně modifikované podobě zcela dodnes rutinně používá. Co se týče metod sekvenování nové generace – ty vznikaly v  posledních dvaceti letech. Jedná se o řadu různých technologií, které v porovnání s klasickými metodami sekvenování umožňují především rychlou a cenově příznivou produkci velkého množství osekvenovaných vzorků najednou. Sekvenování nové generace využívá principu paralelizace procesu sekvenování, kdy dochází k sekvenování tisíců až milionů sekvencí současně. Výsledkem je obrovská produkce výstupních dat s následnou potřebou (často časově náročnou) data utřídit a analyzovat.

Klasické metody sekvenování

Sekvenování nové generace (next generation sequencing)